Ve středu v tradiční čas 17:30 nás čekal poslední domácí zápas této sezóny proti Polabanu Nymburk. V případě vítězství jsme mohli ještě v příštím utkání s Lysou bojovat o první místo. Pokud by jsme prohráli, tak jisto jistě by na nás zbyla bramborová medaile. I přesto, že jsem klukům vysvětlil co je ve hře, tak si to nevzali moc k srdci a kvůli individuálním chybám jednotlivců byl stav v 10. minutě 1:5 v prospěch hostů. V závěru první třetiny se nám naštěstí dvěmi brankami podařilo snížit a proto jsme šli na přestávku pouze s dvoubrankovym deficitem. O pauze jsme si řekli, že jsme v zápase lepší a je potřeba se vyvarovat zbytečných chyb a hlavně si dávat pozor na nakopávané balóny za naše obránce, což Polaban velmi úspěšné praktikoval po celý zápas. Něco jiného je teorie a něco jiného bohužel praxe, což nám soupeř ukázal po 2 minutách, kdy se po našem úvodním tlaku dostal balón ke golmanovi hostů, ten na nic nečekal nakopnul ho dopředu na nabíhajícího útočníka a ten se nemylil 3:6. Poté padali branky na obou stranách a po 40 minutách bylo skóre 7:9 v náš neprospěch. Do závěrečné dvacetiminutovky si s klukama promluvil hlavně Karel, jak by to mělo na hřišti vypadat a na hře to bylo znát. Navíc konečně obránci pochopili, že si mají od útočníků soupeře držet odstup, aby za ně nezabíhali. Rázem jsme eliminovali jedinou útočnou hrozbu Polabanu a za 20. minut mu povolili vstřelit pouze jeden gól. Za to na druhé straně se střelcům dařilo a začlo nám to tam padat. Dva góly jsme přidali i po dobře rozehraných rohových kopech. Nechyběli ani pěkné branky po střelach z dálky. Na klucích najednou bylo vidět, jak je zápas baví, užívají si ho, fandí jeden druhému a jsou nahecovany. Byli přesně ve fázi, v které jsme je chtěli mít na začátku utkání. Poslední třetina skončila 6:1 a zápas celkové 13:10 pro naše barvy. Dnes bych chtěl Všem klukům poděkovat za bojovnost a hlavně za to, že i za nepříznivého stavu, což bylo skoro třičtvrtě zápasu nezklopili hlavy a stále chtěli, za což dostali odměnu v podobě vítězství a možnost bojovat jak už bylo řečeno v posledním zápase s neporaženou Lysou o první místo. Věříme, že nás příští středu pojede co nejvíce a vytvoříte nám domácí kulisu a třeba se nám tu pohádku podaří dotáhnout až do konce. Závěrem patří tradičně poděkování i rodičům, kteří nás hnali stále dopředu i když se zápas nevyvíjel dobře a oslavovali s klukama každou vstřelenou branku.